Když se u nás vydáváme někam mezi lidi, až na skutečně vzácné výjimky nezapomínáme na to, abychom se obuli. Prostě víme, že se mezi lidi nechodí bez bot, nechceme-li vypadat extravagantně nebo hloupě. A zpravidla se v takových situacích nejen obujeme, ale také si vybereme typ obuvi, který je v onom konkrétním případě vyžadován nebo přinejmenším akceptován. To dá přece rozum, že se neustrojíme a neobujeme tak, aby nás ostatní měli za blázny.
Jenže když vyrážíme někam do přírody, nejednou v otázce obutí chybujeme. Někdy více a někdy méně, ale chybujeme. V takové chvíli se samozřejmě sice také obujeme, ale často podceníme situaci. A potom na to můžeme lehce doplatit.
Určitě si domyslíte, jak to někde v přírodě může vypadat. Cesty zde bývají často kamenité, podmáčené a jenom těžko schůdné, v lese se nám mohou klást do cesty nejrůznější překážky, na horách to chce obutí, ve kterém se nám třeba nesesmekne noha atd. A když se pak obujeme nevhodně, sice si nebude na toto naše obutí stěžovat příroda, ale my sami ano.
Protože nám může být ve špatných botách zima, můžeme si do nich nabrat vodu, mohou tlačit, podkluzovat. Prostě mohou být nepraktické a problémy s chůzí terénem přinášející. A když pak máme kráčet krajinou delší dobu, je pochopitelné, že se ve špatných botách necítíme dobře a takový pobyt venku si neužijeme.
A kdo si ho naopak užije? Přece ti, kdo vsadí na trekové boty. Protože ty jsou právě tou obuví, jakou lidé v přírodě nejčastěji a nejvíce ocení. Tyto boty jsou pohodlné a bezpečné, v těch jsou nohy vždycky jako v bavlnce. Prostě je radost si je obout a chodit v nich. Ani v tom nejnehostinnějším terénu nás nezklamou.
A proto by zřejmě ani vám neměla podobná obuv ve vaší výbavě scházet. Protože vyjdete-li ven z města v této, bude jako ona pověstná poctivost. Se kterou se stejně jako s těmito botami nejdál dojde.